Aljaška vznikla na počátku roku 1989. U zrodu této akce byl Míra a Lada. Motivem bylo, že vandráci nemají v zimě co dělat a inspirací jim byla kniha Jacka Londona Bílý den. Zároveň – proč se nesetkat s kamarády i v zimě. Původní Aljaška byla o tomto setkání. Postupně se rozrůstala a bylo nutno toto organizačně zvládat. Začali se přibírat další kamarádi do řad pořadatelů, nejprve byli čtyři: Míra, Lada, Plech a Havran, posléze došlo k dalšímu rozšiřování až vznikla Společnost Aljašské pošty, která se sestávala z Míry, Čuldy, Dědka, Havrana, Petra, Lukise, Pavly, Áji, Fanouše, Ládínka, Dima a desperátů ( nečekáte doufám, že je budu jmenovat ). Po Mírovi se vedení této akce ujal na dva roky Čulda a v současné době je náčelníkem Havran. Ve společnosti jsou nyní kromě Havrana dále Ája, Čulda, Lukis, Ládínek, Láďa, Fanda, Barman, Mariňák a Dimoun. Dále jsme hledali větší sály, rozšiřoval se program a náplň. Po prvních zkušenostech se ustálila celková délka, která od čtvrté Aljašky činí zhruba plus mínus 30 kilometrů ( teda pokud nikde nezabloudíte ). Nejdelší byla třetí Aljaška ze Soběslavi do Moravče, která měřila 41 kilometrů, nejkratší druhá a devatenáctá, které měřily 21 kilometrů. Rozšiřoval se i počet pošťáků, nejvíc jich šlo 246 na třinácté Aljašce, nejméně 35 na první. Rozrůstal se i počet desperátů, od osamělého jedince po celou bandu. Nejúspěšnější desperátská akce byla na 13. Aljašce, kde se jim podařilo dostat 125 lidí. Celkově na Aljašce hrály tři kapely, trvaleji Bača s Aljaška bandem a nynější Knokaut. Nejhorší počasí měla jedenáctá Aljaška, kdy foukal ostý vítr a bylo -20 stupňů. Nejkratší dražba byla na sedmém ročníku, trvala asi 15 minut, nejdelší na 17. ročníku s délkou hodina čtyřicet. Co se týče dražby, chtěl bych poděkovat kamarádům, kteří ač nejsou pořadatelé, přinášejí nezištně do dražby hodnotné předměty. Mezi další historické rekordy patří několikrát málem vypité hospody a 1200 zkonzumovaných jídel na třinácté Aljašce.
