Dvacátá pátá Aljaška byla odstartována ze Sedlčan a končila v Jistebnici. Měřila 31 kilometrů a zúčastnilo se jí 130 pošťáků. Co je nesmírně zajímavé, tak to je počasí. Před Aljaškou byly teploty přes den okolo +5. stupňů a v noci okolo nuly. Poté se začalo ochlazovat a v pátek na startu bylo – 15 stupňů. Po cestě se teploty pohybovaly podle různých zdrojů okolo – 19 a někde i – 21 stupňů. Prostě počasí akorát. Je zajímavé, že se tato situace opakuje rok co rok.
Velmi příjemným zjištěním byla skutečnost, že všichni měli povinnou výbavu pro přežití a nikoho jsme nemuseli kvůli tomu diskvalifikovat. Všichni jsme byli zvědaví, jak si letos povedou desperáti, protože minulý rok byl pro ně velmi úspěšný. Navíc se zde vyskytly skupiny, které stříleli po všem, co se pohnulo a teprve potom se ptali, kdo to je. Desperáti letos ovšem zvolili jinou taktiku. Putovali z místa na místo, přidružili se, placatku nabídli , no a potom — růžek z dopisu byl pryč. Letos ulovili okolo 50 – ti procent pošťáků, což je opět velmi pěkný výkon.
Letos po dlouhé době dorazil do cíle jako první pouze jeden pošťák a ne skupina, jak bývá zvykem. Navíc všichni na prvních místech zůstávali po celou dobu Aljašky a mohli jsme jim předat vítězné placky. Byla to prostě paráda. Odpadli závodící hoši s lehkou výbavou, kteří hned druhý den zdrhají pryč, aby mohli zvládnout další aktivity. Dalším velmi příjemným překvapením byla hospoda. Obsluha příjemná, jídla a pití hojnost a hlavně pan vedoucí zajistil, že bylo otevřeno nonstop po celou dobu akce. Navíc se mohlo hrát a taky se hrálo celou noc. V neděli jste si mohli dát k snídani míchaná vajíčka nebo dršťkovou polévku či jiné jídlo. Po loňské neblahé zkušenosti s Radošovicemi byla tato hospoda ráj.
Odpolední soutěž spočívala v tahání saní a následném sjezdu a to vše za ukrutného mrazu. Přesto se zúčastnilo mnoho pošťáků a jeden dokonce v kraťasech, což byl opravdu obdivuhodný výkon. Večer proběhl v klasické podobě, tancování, soutěže a hry, tak jak je na Aljašce zvykem. Z disciplín vynikala klasická každoroční soutěž jedlíků. Tentokrát to byla soutěž pro opravdové muže. Museli co nejrychleji spořádat 12 houskových knedlíků, 4 bramboráky 200 gramů masa, přílohu a to vše zapít pivem.
Já sám jsem velký jedlík, ale toto bych asi nezvládl. Protože se letos jednalo o 25 ročník tohoto závodu, tak jsme trochu bilancovali. Jelikož já s Ladou jsme byli letos jedni z mála ( možná i jediní ), kdo se účastnil Aljašské pošty od prvního ročníku, tak jsem měl tu čest předat Ladovi tričko s logem Společnosti Aljašské pošty.
Jubilejní ročník dokreslovaly nádherné placky, které vytvořili Barman, Dimoun, Havran a další kamarádi. Rovněž ceny v dražbě byly pěkné a jednoznačný prim a největšímu zájmu se těšily ceny jídelní. Pro velký kus uzeného, nebo zavináče se strhla úplná dražební bitva. Hudbu celý večer obstarával výborný Knokaut, který dokresloval pohodovou atmosféru pětadvacátého ročníku. Myslím si, že se letošní Aljašská pošta opravdu vydařila. Doufejme, že to tak bude i příště a za rok ahoj.
