Třicátáprvní Aljašská pošta byla odstartována ze Sepekova a končila v Branicích u Milevska. Při pohledu na mapu zjistíte, že se obě obce nacházejí asi 11 km od sebe. Proto byl na startu cíl utajen. Ten mohli pošťáci zjistit až na třetí kontrole. V případě, že by kontrolu nenašli, nebo ji nestihli ve stanoveném limitu, byl cíl uveden i v obálce, kterou nesli. Ovšem při rozlepení obálky automaticky vypadali ze závodu. Na startu se objevila nepříjemnost, kdy jsme zjistili, že firma kopírující nám mapy, jich dodala o 100 méně, takže skupiny závodníků, se musely spokojit s jednou mapou. Za toto se omlouváme, vždycky se něco najde. Na druhé straně musím ocenit vysokou morální hodnotu pošťáků, kteří toto brali s pochopením, a nevyskytly se rejpavé a kritizující hlasy, jak tomu bývalo dříve. Ještě jednou díky.
Startovalo 120 závodníků, počasí bylo ideální, kolem -3 stupňů, takže se šlo dobře. Trasa byla letos o něco delší, optimální měřila 35 km, ale v noci lze těžko optimální trasu trefit, takže většina pošťáků nachodila 40 km a více. Jako první do cíle dorazil Mazánek spolu se Šerifem a Honzou. Lišák, dosavadní vítěz Aljašek, si letos závod užíval a nikam se nehnal. V cíli dostal zaslouženě placku za nejúspěšnějšího závodníka Aljašské pošty, protože ji vyhrál nejvíckrát. Co se týče desperátů, tak letos to byl opravdu masakr. Ti, co donesli celou obálku, se dali spočítat na prstech jedné ruky. Zase pěkné bylo, že se některé skupiny obětovaly, upoutaly na sebe pozornost, aby ostatní mohli proklouznout.
Cíl – Branice nás uchvátily. Sál byl velký, velmi hezký a příjemně vytopený. Obsluha se o nás starala s příkladnou péčí. Jelikož v hospodě se nevaří, tak bylo jídlo dováženo. Bylo vynikající, za rozumné ceny a hlavně bylo hned. Zaplatili jste, obdrželi jste lístek, šli za roh, kde vám bylo vydáno – vůbec jste nečekali. Všichni byli spokojeni. Já jsem se rozplýval nad vývarem, dršťkovou a gulášovou polévkou, dal jsem si je všechny a rozhodně jsem nebyl sám. Starosta obce se osobně několikrát přišel zeptat, zda jsme spokojeni a nic nám nechybí. Bylo znát, že v čele obce je muž na svém místě. Branice si nás naprosto získaly.
Samotný průběh Aljašky se nikterak nelišil od minulých ročníků, soutěže, hry a countrybál, kde opět kralovala skupina Knokaut. Na závěr obligátní dražba, kde šlo na dračku nejvíce jídlo. Na závěr se ještě vrátím k tomu, jak jsem psal o morálních hodnotách. Po skončení Aljašky se naše Společnost vždy vrhne na uklízení, abychom sál a přilehlé prostory uklidili a dali do původního stavu. Letos se tohoto chopili sami kamarádi pošťáci, takže když jsme vstávali, bylo již uklizeno. Klobouk dolů a mohutný dík. Letošní Aljaška působila celkově pohodovým dojmem a velký díl na tom máte vy – pošťáci. Díky a za rok ahoj.
