Třicátádruhá Aljašská pošta byla odstartována z Lužan a končila ve Svrčovci u Klatov. Zúčastnilo se jí 85 závodníků. Optimální délka trasy byla něco málo pod 30 km, ale dala se, pokud máte dobrou orientaci v terénu, zkrátit, takže někteří ( pokud nezabloudili ) nachodili okolo 26 kilometrů. Z celkových ohlasů byla tato trasa pošťáky chválena, neboť vedla v maximální míře terénem a silnicím se až na nejnutnější případy spíše vyhýbala. Počasí se ochotně přizpůsobilo celkovému trendu globálního oteplování, takže nenastal drastický propad teplot, jako tomu bylo v minulosti a ty se pohybovaly mezi – 3 až -5 stupni celsia.
Závod byl odstartován a pošťáci se ( což mě vždy fascinuje ) rozešli do všech možných stran. Pro závodníky bylo připraveno pár překvapení. Tím prvním byla absence desperátů, což jsme ovšem pošťákům neřekli, neboť na trase je nutno být bdělý. To neznamená, že příště zase nebudou, ale přikročili jsme k tomuto opatření , protože hon na desperáta se stával pomalu prioritou Aljašské pošty. Dalším překvapením bylo rozložení trasy. Poslední kontrola, která byla pár kilometrů od cíle, byla na vrcholu kopce, který se tyčil výrazně nad okolním terénem. Má jistě své jméno, ale v cíli mu tak nikdo neřekl, protože dostal mnoho nových názvů. Namátkou : Z… kopec, z… hora, notosidělajsrandu, sopka, čekárna na plíce, aljašský podraz a další, neméně půvabné. Vůbec se tomu nedivím, protože po celonočním pochodu dostat na závěr takovouhle dardu, vymyslel bych i horší názvy.
Nejdříve do cíle začali přicházet pošťáci, kteří třetí kontrolu z pochopitelných důvodů vypustili. Všichni byli rádi, že došli. Jako první se všemi kontrolami dorazila trojice pošťáků – Martina, Spára a Michal. Zpočátku byli překvapeni – tolik lidí v cíli a oni to vyhráli. Po nich docházeli ostatní a většina prokletou horu zdolala ( někteří omylem vylezli na sousední kopec, což také nepotěší ). Všeobecný obdiv sklízel Lada, který ve svých požehnaných letech dorazil se všemi kontrolami. Hospoda ve Svrčovci byla výborná. Ujala se nás parta lidí, kteří dobře rozumějí svému řemeslu. Jídlo bylo výborné, normální ceny, vše jste dostali ihned a hlavně se střídali, takže hospoda byla neustále otevřená, což potěšilo nás všechny, ale hlavně pošťáky, protože dostat v pět hodin ráno teplou polévku zahřeje nejen žaludek, ale zvedne i náladu. Takže celé partě ve Svrčovci ještě jednou velký dík.
Aljaška pak pokračovala tradičně, odpolední soutěž a večer countrybál, kde nám hrála stále výborná kapela Knokaut a večerní soutěže a hry. Zde bylo opět překvapení v naší tradiční žrací soutěži. V minulých ročnících se všichni dívali na to, jak se závodníci ládují vybranými jídly, letos tomu bylo trochu naopak. Soutěžící museli sníst co nejvíce třešní, ale pecky nesměli plivat. Mezitím, co soutěžili, nabízela Ája divákům smažené kuřecí kousky, takže si na dobré jídlo přišla většina. V průběhu večera byla ještě k vidění ukázka historických tanců, kterou předvedla taneční skupina, ve které je i Havran s Ájou. Celkově celá Aljaška proběhla v pohodě, za což platí díky vám, pošťákům.
Tak zase za rok